Cesta sem a pohyb po městě

Skoro všude: v restauracích, barech, v supermarketu, v automatech na jízdenky v metru i na bezkontaktních čtečkách v tramvajích a autobusech. Apple Pay a Google Pay jsou tu běžná věc, žádná novinka.

I tak u sebe mějte dvě nebo tři stovky v hotovosti, na šatnu, stánek na trhu nebo tu jednu hospodu, která pořád bere jen bankovky.

Ne na letišti a nikdy ve směnárně na ulici, která láká na 0 % provize. Provize je schovaná v kurzu a špatný kurz vás stojí třetinu toho, co předáte.

Vybírejte z bankomatu skutečné banky, tedy ČSOB, České spořitelny, Komerční banky nebo Raiffeisenbank, ne z těch nápadných samostatných bankomatů v turistických ulicích.

Když vám bankomat nebo platební terminál nabídne platbu v eurech místo v korunách, odmítněte a plaťte v korunách. Ta nabídka má nejhorší kurz z celé transakce a je to past, do které padají i opatrní lidé.

Spropitné: zaokrouhlete nahoru, nebo dejte asi deset procent, pokud byla obsluha dobrá. Částku, kterou chcete zaplatit, řekněte při podávání karty, protože terminál přijde s přesnou částkou už naťukanou.

Sokolovská je jediná ulice, kterou potřebujete. Vede od místa konání na západ přímo do Karlína a skoro všechno z tohoto seznamu leží na ní nebo hned za rohem.

Celou cestu po rovině a v noci osvětlená. Na druhý konec, Karlínské náměstí, je to asi pětadvacet minut.

Z Invalidovny jsou to tři zastávky tramvají po Sokolovské do srdce Karlína. Přes den tramvaje 3, 8, 12 a 24, po půlnoci noční 92 a 94.

Metrem B je to jedna stanice na Křižíkovu a dvě na Florenc. Jízdenka na 30 minut za 36 Kč pokryje cokoli z toho.

Pět minut kamkoli z tohoto seznamu, ale celá čtvrť je placená parkovací zóna a ulice kolem Karlínského náměstí se večer zaplní.

Jednodušší je nechat auto u hotelu a jet tramvají, nebo zaplatit za svou značku v aplikaci.

V hospodě si sednete sami, v restauraci počkáte, až vás usadí. Voda z kohoutku se nenosí automaticky, takže si o ni řekněte. Chléb na stole se obvykle účtuje, po krajících.

Když chcete účet, řekněte zaplatím, a ještě než přinesou terminál, řekněte, jestli platíte dohromady, nebo zvlášť. Rozdělovat to potom je otrava pro všechny.

Česká kuchyně je vepřové, kachna, hovězí na smetaně a knedlíky, které mají blíž k chlebu než k čemukoli italskému. Svíčkovou musíte ochutnat. Guláš je jistota. Smažený sýr je to, co jí každý Čech po flámu.

Pivo se objednává podle velikosti: velké je půllitr, malé jsou tři deci. Když dopíjíte, přinesou vám nové, pokud neřeknete jinak.

Kuchyně v Karlíně zavírají kolem desáté, nejpozději v jedenáct. Potom zbývají vietnamská bistra, která mají otevřeno dlouho, nonstop okénka kolem Florence a samotný hotel.

Rozumné je zastavit se v supermarketu cestou z workshopů. Ve většině pokojů je lednička a snídaně v jedenáct po konci ve čtyři ráno je lepší než cokoli, co je otevřené za svítání.

Vítkov. Patnáct minut pěšky z Karlína, pořád do kopce, a celé město se pod vámi otevře, s obrovským bronzovým jezdcem za zády. Skoro žádní turisté. S velkým náskokem to nejlepší, kam dojdete pěšky.

Samotný Karlín. Káva na Karlínském náměstí, kostel a zpátky. Pětadvacet minut pěšky každým směrem, nebo tři zastávky tramvají.

Negrelliho viadukt. Deset minut na západ. Postavený v letech po roce 1840, nejstarší železniční most v Praze, a v obloucích pod ním jsou dnes kavárny.

Staroměstské náměstí a orloj. Metrem B na Náměstí Republiky, asi osm minut, pak sedm pěšky. Přijďte v devět ráno a budete ho mít skoro pro sebe.

Karlův most za svítání. V únoru je to kolem sedmé, jediná hodina, kdy tam nestojíte rameno na rameni. Metrem B na Můstek, pak patnáct minut dolů přes Staré Město.

Vyšehrad. Metrem B na Florenc, přestup na C, vystoupit na Vyšehradě. Dvacet minut. Pevnost, hřbitov slavných Čechů a nejhezčí výhled na řeku, jaký existuje.

Pražský hrad a Malá Strana. Největší hradní komplex na světě a čtvrť pod ním. Počítejte se čtyřmi hodinami a vezměte si boty, ve kterých netančíte.

Židovské Město. Šest synagog a starý hřbitov na jednu vstupenku. V sobotu zavřeno, ale to je stejně den soutěže.

Petřín. Lanovka na kopec, nahoře malá Eiffelovka a zrcadlové bludiště. Lanovku pokryje vaše jízdenka MHD.

Konec února se v Praze drží kolem nuly: přes den pár stupňů nad, v noci pár pod, a může sněžit. Vezměte si pořádný kabát a boty, které vydrží mokrý chodník.

Mějte ho po ruce i na festivalu. Artemis a Congress stojí hned vedle sebe, ale z jedné budovy do druhé se chodí venkem.

Roaming v EU tu funguje bez příplatku, takže se SIM z EU nemusíte nic řešit. Mimo EU je eSIM koupená před odletem levnější než cokoli, co prodávají na letišti.

Aplikaci PID Lítačka na jízdenky si nainstalujte a mapy si stáhněte offline ještě před přistáním, ne o půlnoci přes hotelovou wifi.

112je číslo tísňového volání, zdarma z jakéhokoli telefonu a s obsluhou v angličtině. 155 záchranka, 158 policie, 150 hasiči.

Praha je bezpečné město a cesta zpátky z Karlína ve tři ráno je úplně normální. Kapsáři operují na Starém Městě a v plných tramvajích, ne v této čtvrti.

Cokoli k samotnému festivalu, v kteroukoli hodinu, řešte u stolku crew nebo na info@bachataczechrepublic.com.